Vážení,
Po pravidelné čtrnáctidenní odmlce Vám přinášíme další novinky ze světa arbitráží.
Redakce, středa 1. června 2011
ČR prý ve Vídni prokáže, že spor s Diag Human neskončil
Praha 26. května (ČTK) - Česká republika podle ministerstva zdravotnictví u vídeňského soudu prokáže, že arbitráž se společností Diag Human zatím neskončila. Rozhodnutí provést na návrh firmy exekuci tří uměleckých děl zapůjčených do Rakouska na výstavu proto úřad považuje za neoprávněné. Pokud stát s odvoláním uspěje, bude požadovat náhradu exekucí způsobené škody, sdělil dnes ČTK mluvčí ministerstva Vlastimil Sršeň.
Soud v rakouské metropoli rozhodl, že obrazy Emila Filly a Vincence Beneše a plastika Otto Gutfreunda budou po skončení vídeňské výstavy 29. května zabaveny a převezeny do depozitního skladu. Považoval totiž rozhodčí nález ze srpna 2008 nařizující ČR zaplatit firmě Čechošvýcara Josefa Šťávy náhradu škody 8,9 miliardy korun za pravomocný. Diag Human se už mnoho let soudí s ČR o náhradu škody za překažený obchod s krevní plazmou.
Podle ministerstva zdravotnictví bylo ale v případu zahájeno přezkumné řízení. "Z veřejných informačních zdrojů jasně vyplývá, že rakouský soud čistě formálně posoudil podklady, které mu předložila firma Diag Human, a vyhodnotil je tak, že již rozhodčí řízení v takzvané kauze Diag Human skončilo," uvedl Sršeň. Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových sice zatím nesdělil, zda se proti rozhodnutí o exekuci odvolá. Z vyjádření ministerstva zdravotnictví však jasně vyplývá, že to udělat hodlá.
Podle firmy Diag Human je rozhodčí nález pravomocný, protože se za stát prý odvolali lidé, kteří k tomu neměli ze zákona oprávnění. Konkrétně tehdejší ministr zdravotnictví Tomáš Julínek a generální ředitel Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových Miloslav Vaněk. Česká republika je přesvědčena o opaku s tím, že odvolání bylo řádné.
Společnost se kvůli sporu s ČR chce obrátit i na další zahraniční soudy s požadavky na exekuce českého majetku. Věří, že stejně jako ve Vídni uspěje. Soud totiž postupoval na základě newyorské úmluvy o vzájemné vykonatelnosti rozhodčích nálezů. Ta zaručuje, že o vyrovnání ve sporu se státem lze požádat v jakékoli jiné členské zemi úmluvy. Podmínkou však je, že arbitráž musí být již uzavřená a platná.
Tři zapůjčená umělecká díla jsou nyní na vídeňské výstavě s názvem "Dynamik! Kubismus/ Futurismus/Kinetismus" v Belvederu. Olej Emila Filly Dvě ženy z roku 1913 pochází ze sbírek Moravské galerie v Brně, obraz Vincence Beneše Tanečnice a bronzová plastika Otto Gutfreunda Objetí patří Národní galerii v Praze.
ado rot
Kalvoda: Pařížský soud považuje nárok Diag Human za platný
Praha/Paříž/Houston 30. května (ČTK) - Pařížský soud stejně jako dříve vídeňský uznal nárok společnosti Diag Human na odškodnění za překažený obchod s krevní plazmou ze strany České republiky, které mu před téměř třemi lety přiznal rozhodčí soud. ČTK to dnes sdělil právní zástupce firmy Jan Kalvoda, podle něhož nyní nárokovaná částka činí více než deset miliard korun. Podle serveru Ekonom.cz Diag Human zažádal ve Francii o exekuci dalšího českého majetku.
ČR nepovažuje arbitráž mezi společností a státem za pravomocně ukončenou. Proti rozhodčímu nálezu ze srpna 2008 se odvolala a začalo přezkumné řízení. Podle dřívějšího vyjádření Kalvody se však za stát odvolali lidé, kteří k tomu neměli ze zákona oprávnění. Spor proto prý skončil.
"Budeme si muset zvyknout na to, že soudy v Evropě se neřídí názory našich ministrů. Soudí nezávisle a prostě, když něco prohrajeme, když něco šlohneme, tak to musíme zaplatit," řekl ke sporu českým novinářům v americkém Houstonu ministr zahraničí Karel Schwarzenberg. Připustil, že ve složité kauze, která se vleče mnoho let, se příliš nevyzná. "Něco jiného ale je, že už jsme to několikrát prohráli a nechtělo se nám to zaplatit," poznamenal.
"Společnost Diag Human oznamuje, že pařížský vyšší soud v minulých dnech rozhodl o právní moci a vykonatelnosti konečného rozhodčího nálezu v jejím sporu s Českou republikou," uvedl právní zástupce firmy. Upozornil podle něj veškeré relevantní francouzské instituce, že musí toto rozhodnutí respektovat.
Na základě podobného rozsudku zabavil před několika dny rakouský soud tři významná umělecká díla zapůjčená Českou republikou na výstavu do Vídně. Obrazy Emila Filly a Vincence Beneše a plastika Otto Gutfreunda skončila dnes v depozitním skladu soudu, kde zůstanou, než soudce rozhodne o výsledku sporu. ČR se totiž proti rozhodnutí může odvolat a s největší pravděpodobností to udělá. Ministerstvo zdravotnictví je podle svého nedávného prohlášení přesvědčeno, že stát nakonec spor vyhraje. V takovém případě prý bude požadovat náhradu exekucí způsobené škody. Kalvoda již dříve avizoval, že Diag Human si bude činit nárok na majetek českého státu i v dalších zemích vázaných newyorskou úmluvou o vzájemné vykonatelnosti rozhodčích nálezů. Po rozhodnutí pařížského soudu se dá v nejbližších dnech očekávat exekuce českého majetku ve Francii, řekl právník serveru.
Český zastupitelský úřad ve Francii neví o konkrétním majetku, na který by se mohla exekuce vztahovat, řekl ČTK zástupce české velvyslankyně v Paříži Jan Czerný. Ambasáda podle něho zatímnebyla obeznámena ani se zněním rozhodnutí pařížského soudu. Informace o nálezu v obecné rovině se však prý zastupitelskému úřadu donesla už minulý týden.
Podle Ekonomu.cz. mohou soudy zabavit například české pohledávky, peníze na účtech, dluhopisy, umělecká díla či budovy v majetku ČR. Asi nejzajímavějším objektem, kterého se může exekuce týkat, je zřejmě České kulturní centrum v Paříži, napsal server.
Czerný řekl, že budovy českého velvyslanectví ani konzulátu zabavit nelze, protože jsou chráněny vídeňskou úmluvou. "České centrum však přímo pod vídeňskou úmluvu nespadá. Teď je obtížné se k tomu vyjadřovat," uvedl diplomat.
ado zdp fcz vit rot
KONFERENCE Rozhodčí doložky, arbitáže a jejich využití v praxi
Rozhodci Rozhodčího soudu při IAL SE vystoupí na konferenci Rozhodčí doložky, arbitráže a jejich využití v praxi, která se uskuteční dne 2. 6. 2011 v hotelu Majestic Plaza. Naši rozhodci vystoupí s příspěvky na téma Komparace rozhodčího a soudního řízení, Přednosti rozhodčího řízení, rozhodčí smlouva a její uzavírání, K čemu využít rozhodčí nález a Rozhodčí řízení jako perspektivní nástroj na vymáhání pohledávek. Po dopoledním bloku bude konference zakončena panelovou diskusí. O průběhu konference Vás budeme informovat v dalších vydáních našeho newsletteru.
Obligatorní náležitosti rozhodčí smlouvy jako součásti spotřebitelských smluv de lege ferenda
Dne 17. května 2011 vyšel na serveru www.epravo.cz článek JUDr. Luďka Lisse, Ph.D. LL.M. MPAa JUDr. Ing. Bc. Martina Kohouta, rozhodců Rozhodčího soudu při IAL SE, o návrhu změny zákona č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů. Návrh se zabývá problematikou rozhodčího řízení v oblastisporů vzniklých ze spotřebitelských smluv, jejichž účelem je chránit spotřebitele jako slabší stranu smluvního vztahu. Tato zvýšená ochrana by měla být zohledněna i při sporech před rozhodčími soudy.
„Za účelem zvýšení ochrany spotřebitele konstruuje Ministerstvo spravedlnosti několik opatření, které mají zabezpečit, aby rozhodčí řízení, jehož účastníkem je spotřebitel, proběhlo plně v souladu se zákonem a spotřebitel mohl uplatnit všechna svoje práva.“
Autoři se věnují jednotlivým obligatorním náležitostem, které v případě přijetí návrhu bude muset každá rozhodčí doložka obsahovat,jejich praktické aplikaci a dopadu na rozhodčí řízení.
Celý článek najdete na http://www.epravo.cz/top/clanky/obligatorni-nalezitosti-rozhodci-smlouvy-jako-soucasti-spotrebitelskych-smluv-de-lege-ferenda-73060.html.
ROZHODČÍ SOUD PŘI IAL SE JUDIKUJE K OTÁZCE URČENÍ ROZHODCE
..Je platným ujednáním o způsobu určení rozhodců ve smyslu ustanovení § 7 odst. 1 zákona o rozhodčím řízení, dohodnou-li se účastníci rozhodčí smlouvy na počtu rozhodců a současně okruhu rozhodců, z nichž bude (budou) konkrétní rozhodce (rozhodci) určen (určeni) losem. Ujednání o způsobu určení rozhodců je plně ve svobodné vůli účastníků rozhodčí smlouvy – z této smluvní volnosti pak plyne jednoznačný závěr, že rozhodce (či rozhodci) mohou být určeni i vrhem kostky učiněným notářem či v daném sporu nestranným advokátem.“
Rozhodčí nález Rozhodčího soudu při IAL SE ze dne 31. Března 2010, sp. zn. 66/2010 Publikováno v časopise Právo – časopis pro právní teorii a praxi, č. 3/2010 www.rozhodcisoud.net/judikatura
Problematikou určování rozhodce se zabývá i návrh zákona, kterým se mění zákon o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů. V této souvislosti bychom Vás rádi odkázali na výše zmínění článek rozhodců Rozhodčího soudu při IAL SE JUDr. Luďka Lisse, Ph.D. LL.M. MPAa JUDr. Ing. Bc. Martina Kohouta.
NEJVYŠŠÍ SOUD ČESKÉ REPUBLIKY KE ZRUŠENÍ ROZHODČÍHO NÁLEZU SOUDEM
V rozsudku ze dne 29. června 2009, sp. zn. 32 Cdo 953/2009, se Nejvyšší soud vyjádřil k problematice zrušení rozhodčího nálezu soudem.
„Důvod ke zrušení rozhodčího nálezu soudem, upravený v § 31 písm. e) ZRŘ, míří především na ochranu dodržování základních procesních práv a povinností účastníků rozhodčího řízení s ohledem na zásadu rovnosti účastníků řízení vyjádřenou v § 18 ZRŘ. Účastníkům musí být dána plná příležitost k uplatnění jejich práv. Všechny námitky vedoucí ke zrušení rozhodčího nálezu podle § 31 písm. e) ZRŘ musí být nutně procesního charakteru, musí se tedy týkat postupu rozhodčího soudu při projednávání sporu, nikoli správnosti skutkových nebo právních závěrů učiněných rozhodčím soudem. Institut návrhu na zrušení rozhodčího nálezu nemůže sloužit jako opravný prostředek proti rozhodčímu nálezu. Při posuzování otázky, zda v daném případě byla straně v rozhodčím řízení poskytnuta možnost věc před rozhodci projednat, musí soud zkoumat, zda v konkrétním rozhodčím řízení s přihlédnutím ke všem okolnostem případu byla straně rozhodčího řízení poskytnuta dostatečná možnost k uplatnění jejích procesních práv a rovněž zda se procesním postupem rozhodčího soudu jedna ze stran nedostala do nerovného postavení vůči druhé straně.“
„Za přiměřeného použití § 30 ZRŘ nelze dovodit, že pokud si účastníci dohodli, že spory budou řešeny rozhodcem „s jednáním podle písemných podkladů podle zásad spravedlnosti“, došlo k vyloučení ústnosti řízení, jak ji předpokládá § 19 odst. 3 ZRŘ. Lze přitom přisvědčit výkladu odvolacího soudu, že užití výrazu „jednání“ svědčí o opaku, tedy o zachování principu ústnosti řízení. .... Za situace, kdy řízení neproběhlo ústně, jak předpokládá ZRŘ, nebyla stranám poskytnuta možnost věc před rozhodcem projednat a podle § 31 písm. e) ZRŘ je dán důvod pro zrušení rozhodčího nálezu.“