ROZHODČÍ SOUD

ČESKÉ REPUBLIKY k.s. (nyní IAL k.s.)

.

PÁR POZNÁMEK K ROZHODČÍMU ŘÍZENÍ OBECNĚ

I. Rozhodčí řízení obecně

RRozhodčí soud České republiky k.s. (nyní IAL k.s.) představuje stručný pohled nad problematiku rozhodčího řízení tak, aby si zájemci z řad odborné i laické právní, ekonomické a další veřejnosti zabývající se tak či onak problematikou rozhodčího řízení nebo využívající služeb rozhodců ad hoc asociovaných při Rozhodčím soudu České republiky k.s. (nyní IAL k.s.) mohli udělat objektivní představu o výhodách rozhodčího řízení (arbitráží) vedených rozhodci ad hoc a o principech rozhodčího řízení obecně.

Obvyklým způsobem jak dosáhnout ochrany porušených nebo ohrožených práv v rámci určitého právního vztahu je soudní řízení. Délka soudního řízení ovšem někdy způsobuje, že ochrana porušených nebo ohrožených práv je výrazně oslabena, ne-li zcela popřena. Ochrana práv je totiž, jak praví klasik, účinná jen tehdy, je-li poskytnuta okamžitě, což v praxi soudů bohužel nebývá vždy pravidlem.

Rozhodčí řízení přenáší rozhodování o právních sporech mezi účastníky určitého právního vztahu na rozhodce (jednoho nebo více), kteří rozhodují bez zbytečných formalit vydáním rozhodčího nálezu. Ten je konečným rozhodnutím (nelze jej napadnout odvoláním), které je v případě nesplnění uložené povinnosti použitelné při výkonu rozhodnutí (nebo exekuci) jako exekuční titul.

Výhodou rozhodčího řízení je jeho rychlost a okamžitá vykonatelnost rozhodčího nálezu. Oproti soudnímu řízení jsou zde vyšší přímé náklady, které je však třeba porovnávat s nepřímými náklady pro případ zdlouhavého a zatěžujícího soudního řízení. Rozhodčí řízení bývalo typické spíše pro obchodní spory, poslední vývoj (např. v EU) však vede i k tomu, že je využíváno i pro spory např. spotřebitelské, ale i spory další, samozřejmě rovněž pro spory ryze občanskoprávní povahy.

II. Rozhodčí smlouva

Základem rozhodčího řízení je platná rozhodčí smlouva nebo rozhodčí doložka (dále jen „rozhodčí smlouva“) uzavřená stranami určitého právního vztahu. Rozhodčí smlouva může být součástí právě uzavírané smlouvy (ta obsahuje ujednání o tom, že všechny spory, které vzniknou v souvislosti s jejím uplatňováním, budou místo soudního řízení řešeny rozhodcem nebo rozhodci) nebo může být uzavřena dodatečně až po vzniku sporu a může se týkat jen určitého již vzniklého sporu. Rozhodčí smlouva je závazná i pro nástupce stran, jestliže to v ní není výslovně vyloučeno.

Rozhodčí smlouva se může týkat jen určitého okruhu právních vztahů. Jde o spory majetkové (ne spory vzniklé v souvislosti s výkonem rozhodnutí nebo vyvolané konkursem nebo vyrovnáním), ohledně kterých mohou účastníci uzavřít smír. Smlouva musí být uzavřena písemně.

III. Rozhodce

Výběr rozhodce není nijak omezen. Z důvodu zajištění profesionality výkonu funkce rozhodce a právně konformního vedení, projednání a rozhodnutí sporu je však vždy vhodné před volbou jakéhokoliv rozhodce, nebo před volbou jakékoliv osoby rozhodcem, tedy i např. osoby, která nemá právní nebo ani jiné vysokoškolské vzdělání, kterou zákon rovněž nevylučuje, preferovat volbu rozhodců ad hoc sdružených při Rozhodčím soudu České republiky k.s. (nyní IAL k.s.), jehož členy jsou osoby nejen z řad právnické akademické obce, ale i osoby z řad právní praxe a konečně i z řad ekonomů s bohatou aplikační zkušeností z oblasti obchodního a občanského práva, a to i mezinárodním kontextu. Jako rozhodce pro svůj spor nelze volit kohokoliv; vždy je totiž třeba pečlivě zvažovat, zda není zvažovaná osoba vyloučena z rozhodování, neboť pokud by se jej účastnila, hrozila by v budoucnu možnost napadnout z tohoto důvodu rozhodčí nález a prohlásit jej soudem za zrušený.

Rozhodčí soud České republiky k.s. (nyní IAL k.s.) má ve svých řadách odborníky s bohatou právní erudicí, kteří Vám v případě jejich volby za rozhodce ad hoc Vašeho sporu nebo Vámi v budoucnosti případně vedeného sporu poskytnout kvalitní právní arbitráž, jakou lze na českém arbitrážním trhu způsobem de lege artis vůbec poskytnout. Seznam rozhodců ad hoc Rozhodčího soudu České republiky k.s. (nyní IAL k.s.) je součástí tohoto materiálu.

IV. Průběh rozhodčího řízení

Samotné rozhodčí řízení probíhá v jediné instanci, podle přání smluvních stran je však možno dohodnout ve smlouvě odvolací řízení (přezkum). O postupu v řízení rozhoduje rozhodce ad hoc a to na základě Jednacího řádu Rozhodčího soudu České republiky k.s. (nyní IAL k.s.), který je základní procesní normou rozhodčího řízení rozhodců ad hoc asociovaných při Rozhodčím soudu České republiky k.s. (nyní IAL k.s.).

a) zahájení řízení

Rozhodčí řízení je zahájeno žalobou. Zahájení rozhodčího řízení brání projednání věci soudem; podá-li druhá strana žalobu u soudu, lze se jí bránit námitkou existence rozhodčí smlouvy.

Uznají-li rozhodci ad hoc pravomoc na základě rozhodčí smlouvy, pokračují v rozhodčím řízení, které je vždy neveřejné, nařízením jednání a provedením dokazování. Strana má právo účastnit se projednání věci v souladu s Jednacím řádem Rozhodčího soudu České republiky k.s. (nyní IAL k.s.) a za podmínek v něm stanovených; pokud jej však nevyužije, nemůže na svou neúčast při jednání poukazovat.

Rozhodci ad hoc mohou vyslýchat svědky, znalce a strany, pouze pokud se dostaví dobrovolně. Nedostaví-li se, mohou požádat okresní soud, aby příslušný výslech provedl a s výsledkem rozhodce ad hoc seznámil. Stejně tak je možno dožádat další procesní úkony související s dokazováním (předložení listin, ohledání místa apod.). Místně příslušným je soud, v jehož obvodu je třeba příslušný úkon provést.

b) rozhodčí nález

Nekončí-li rozhodčí řízení z procesních důvodů, vydává se rozhodčí nález. Ten může být vydán i poté, co strany v řízení dosáhly smíru. Nález musí být usnesen většinou rozhodců ad hoc, musí být vyhotoven písemně a podepsán většinou rozhodců ad hoc. Jeho výrok musí být určitý, odůvodnění není v případě dohody stran třeba.

Rozhodčí nález, jenž nelze napadnout odvoláním, nabývá doručením účinku pravomocného soudního rozhodnutí a je soudně vykonatelný v rámci soudního výkonu rozhodnutí nebo soudní exekuce.

Při řešení procesních otázek platí přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu o řízení před soudem prvního stupně.

Došlo-li při vydání rozhodčího nálezu k závažnému porušení procesních předpisů, lze jej na návrh strany zrušit, případně lze zastavit k návrhu již nařízený výkon rozhodnutí.

Soud může zrušit rozhodčí nález pouze z důvodů v zákoně č. 216/1994 Sb. taxativně uvedených, a to z důvodů, že nález byl vydán ve věci, o níž nelze platně uzavřít rozhodčí smlouvu, tato je neplatná nebo se na věc nevztahuje, rozhodoval vyloučený nebo jinak nepříslušný rozhodce, nález nebyl usnesen většinou rozhodců, straně byla odepřena možnost věc před rozhodci projednat, nebo jsou dány důvody obnovy řízení. Z žádných jiných důvodů soud vydaný rozhodčí nález zrušit nemůže, což vede k rozhodovací stabilitě rozhodců ad hoc asociovaných při Rozhodčím soudu České republiky k.s. (nyní IAL k.s.), jejichž jediný rozhodčí nález nebyl soudem zrušen. K problematice přezkumu rozhodčích nálezů blíže v tomto materiálu.

Návrh na zrušení nálezu musí být podán do 3 měsíců od jeho doručení navrhující straně. Zruší-li soud rozhodčí nález pro neplatnost rozhodčí doložky (smlouvy), pokračuje po právní moci svého rozhodnutí k návrhu některé ze stran v řízení a o věci sám rozhodne, jinak zůstává rozhodčí smlouva v platnosti a stávající rozhodci ad hoc jsou z nového projednání věci vyloučeni.

Tolik ve stručnosti k rozhodčímu řízení před rozhodci ad hoc asociovanými při Rozhodčím soudu České republiky k.s. (nyní IAL k.s.). Na závěr nezbývá než vyzvat ke zvážení výhod rozhodčího řízení a využití služeb rozhodců ad hoc Rozhodčího soudu České republiky k.s. (nyní IAL k.s.). Nabídku rozhodčích doložek, které založí pravomoc rozhodců ad hoc asociovaných při Rozhodčím soudu České republiky k.s. (nyní IAL k.s.) k projednání Vašeho sporu, je součástí tohoto materiálu.