ROZHODČÍ SOUD ČESKÉ REPUBLIKY

ARCHIV RSČR

Vybrali jsme pro Vás z médií

Články k Sandře Svobodové

Praha 04.12.2005 (rez)

Jak plyne z prohlášení Rozhodčího soudu České republiky ze dne 28.10.2005, které pronesl předseda RSČR při příležitosti kladení věnců u hrobu T.G.Masaryka v Lánech, Rozhodčí soud České republiky se vůči způsobu vedení rozhodčích řízení ze strany Bc. Sandry Svobodové a její Vnitrostátní a mezinárodní arbitráže ad hoc ostře distancuje a je názoru, že její arbitrážní praxe vrhla na rozhodčí řízení v České republice nepříznivé světlo.

Přes to současně vyjadřujeme znepokojení nad dezinterpretací některých dějů a problematických právních otázek týkající se rozhodčího řízení zejména z řad funkcionářů Rozhodčího soudu při Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky, kteří jak ukazuje jejich publikační činnost, nedisponují relevantními informacemi o tom, jak vlastně v právní praxi řízení před arbitrážním centrem přesně probíhá. Jejich právní osvětě se budeme věnovat v některém z příštích příspěvků, nyní předkládáme návštěvníkům webových stránek Rozhodčího soudu České republiky jakýsi průřez články publikovanými vesměs v laických médiích, která se uvedené problematice vedení rozhodčích řízení bez rozhodčích doložek v uplynulých měsících věnovala a která mohou být docela zajímavým „vhledem“ do atmosféry několika posledních měsíců na české arbitrážní scéně.

Uvedená problematika rozdělila českou arbitrážní scénu na dvě skupiny, z nichž jedna stojí kategoricky na požadavku rozhodčí smlouvy či doložky jako conditio sine qua non rozhodčího řízení, ač dříve v odborné literatuře na takové pozici všichni její aktéři nestáli, a druhá uznává oprávnění rozhodce vést rozhodčí řízení bez existence rozhodčí doložky, avšak pouze za předpokladu, že druhé straně bude poskytnuta možnost se ve věci vyjádřit a aktivně se řízení zúčastnit a rozhodčí řízení tedy bude realizováno v souladu s ústavněprávním procesním imperativem práva na spravedlivý proces.

Rozhodčí soud České republiky se jako arbitrážní centrum rozhodců ad hoc u něj sdružených bude problematice rozhodčího řízení bez rozhodčích doložek opakovaně věnovat v některém ze svých úvodních příspěvků v roce 2006, který bude opět publikován na těchto stránkách.

ČT1, 17.5.2005 - Zločinné spolčení: Další podezřelí

Moderátor (Josef Maršál, Světlana Zárubová):

Ministerstvo spravedlnosti má podezření na další zločinné spolčení v justici. Tentokrát jde o občanské sdružení vnitrostátní a mezinárodní arbitráže Ad Hoc se sídlem v Praze. Podle ministerstva sdružení provádí arbitráže nezákonným způsobem, což může vést k finanční likvidaci firem. Zástupci sdružení to ale popírají.

Česká televize na několika případech zjistila, že občanské sdružení provádí arbitráže bez toho, aby měla souhlas obou účastníků sporu. To je přitom podle Ministerstva spravedlnosti podmínkou zahájení řízení. Například nic netušící firmě z Prahy 5 tak najednou přišel rozhodčí nález zaplatit jiné firmě sedm milionů korun. Když nezaplatí, hrozí exekuce. Překvapena byla i firma Agrozetcentrum, které toto sdružení poslalo usnesení o zahájení řízení o zaplacení více než milionu a půl. Ani tato firma žádný souhlas k arbitrážím nedala.

Marie Látová, advokátka firmy Agrozetcentrum:

Vůbec nevíme, jakým způsobem byl tento rozhodce určen. Je to naprosto nezjistitelné.

Podle právníka Alexandra Mareše, který se specializuje na arbitráže, je možné zahájit řízení pouze po podpisu takzvané rozhodčí smlouvy oběma účastníky sporu, tedy s řízením musí oba předem souhlasit.

Alexandr Mareš, právník:

Pokud tomu tak není, tak strany musejí si nechat ten svůj spor nechat projednat, rozhodnout před obecními soudy.

Samorozhodkyně vnitrostátní a mezinárodní arbitráže, která je na sporných usneseních podepsána, jakékoli pochybení odmítá.

Sandra Svobodová, arbitr:

Studiem literatury zjistíte, že ten postup je správný. A mám za to, že postupuji zcela v souladu se zákonem.

Jako nebezpečnou ale činnost Svobodové hodnotí Ministerstvo spravedlnosti.

Petr Dimun, mluvčí Ministerstva spravedlnosti:

Seznali jsme, že zde jsou důvody pro podezření ze spáchání trestného činu, a to jak neoprávněného podnikání, tak především zločinného spolčení.

Podnikatelé se mohou proti usnesením Svobodové těžko bránit, protože pro exekutory jsou závazná. Sdružení, které provádí zmíněné arbitráže, sídlí v tomto domě na Žižkově.

My bychom si rádi právě natočili, jak tady pracujete, co tady všechno máte.

Zaměstnanec sdružení provádějící arbitráže:

To právě není možné. Jsou to soukromé prostory, není to veřejně přístupné.

Ministerstvo spravedlnosti už dalo podnět státnímu zastupitelství, aby činnost sdružení, které provádí arbitráže, prošetřilo.

ČTK, 17.5.2005 - Ministerstvo má podezření na nezákonné arbitráže

PRAHA 17. května (ČTK) - Ministerstvo spravedlnosti má podezření, že občanské sdružení Vnitrostátní a mezinárodní arbitráže Ad hoc provádí arbitráže nezákonným způsobem, což může vést k finanční likvidaci firem. Zástupci sdružení to ale popírají. Uvedla to dnes Česká televize.

Sdružení provádí arbitráže bez toho, aby mělo souhlas obou účastníků sporu. To je přitom podle ministerstva spravedlnosti podmínkou zahájení řízení. Ministerstvo již podle ČT dalo podnět státnímu zastupitelství, aby činnost sdružení prošetřilo. "Seznali jsme, že zde jsou důvody pro podezření ze spáchání trestného činu, a to jak neoprávněného podnikání, tak především zločinného spolčení," řekl České televizi mluvčí ministerstva Petr Dimun.

Samorozhodkyně sdružení Sandra Svobodová, která je na sporných usneseních podepsaná, pochybení odmítá. "Studiem literatury zjistíte, že ten postup je správný, já mám za to, že postupuji zcela v souladu se zákonem," uvedla. Například firmě z Prahy 5 přišel rozhodčí nález zaplatit jiné firmě sedm milionů korun s upozorněním, že když nezaplatí, hrozí jí exekuce. Souhlas s arbitráží nedala ani firma Agrozetcentrum, které sdružení zaslalo usnesení o zahájení řízení o zaplacení více než 1,5 milionu korun. "Vůbec nevíme, jakým způsobem byl ten rozhodce určen," řekla advokátka firmy Agrozetcentrum Marie Látová.

Podle specialisty na arbitráže Alexandra Mareše je možné zahájit řízení pouze po podpisu takzvané rozhodčí smlouvy oběma účastníky sporu, kdy tedy s řízením musí oba předem souhlasit. "Pokud tomu tak není, musejí si strany svůj spor nechat projednat, rozhodnout před obecnými soudy," řekl Mareš. Sdružení na webových stránkách uvedlo, že hodlá k záležitosti svolat tiskovou konferenci. "Vnitrostání a mezinárodní arbitráž ad hoc odmítá tvrzení prezentovaná Českou televizí a Ministerstvem spravedlnosti ČR jako neobjektivní, účelová a nepravdivá," uvedlo sdružení na internetu.

ČTK, 18.5.2005 - Předsedkyně sporné arbitráže podala na Dimuna trestní oznámení

PRAHA 18. května (ČTK) - Předsedkyně občanského sdružení Vnitrostátní a mezinárodní arbitráž ad hoc Sandra Svobodová podala dnes na mluvčího ministerstva spravedlnosti Petra Dimuna trestní oznámení pro podezření z pomluvy, křivého obvinění a zasahování do nezávislosti soudu. Dimun v úterý České televizi řekl, že ministerstvo má důvody pro podezření sdružení ze spáchání trestného činu neoprávněného podnikání a zločinného spolčení. "Řekl jsem pouze fakt," reagoval dnes Dimun pro ČTK. Svobodová v dnešním prohlášení pro ČTK odmítá tvrzení, že sdružení provádí arbitráže nezákonným způsobem. Ministerstvo spravedlnosti však má podle Dimuna podezření, že sdružení provádí arbitráže bez toho, aby mělo souhlas obou účastníků sporu. To je přitom podle ministerstva podmínkou zahájení řízení, a proto dalo podnět státnímu zastupitelství, aby činnost sdružení prošetřilo. "Seznali jsme, že zde jsou důvody pro podezření ze spáchání trestného činu, a to jak neoprávněného podnikání, tak především zločinného spolčení," řekl v úterý ČT Dimun. Svobodová má však jiný názor. Podle ní při činnosti arbitra nejde o podnikatelskou činnost, takže nemůže být naplněna skutková podstata trestného činu neoprávněného podnikání. Logicky tak podle ní nejde ani o naplnění skutkové podstaty trestného činu zločinného spolčení. Rozhodce Rozhodčího soudu při Hospodářské komoře a Agrární komoře ČR Květoslav Růžička ČTK upozornil na to, že bez písemného souhlasu žalované strany se nesmí žádné rozhodčí řízení konat. Základním předpokladem konání rozhodčího řízení je podle něj rozhodčí smlouva, která musí mít písemnou formu. Řízení se může konat i bez jejího uzavření, ale v tom případě žalovaný musí s takovýmto rozhodčím řízením vyslovit písemný souhlas, dodal. Rozhodčí soud při HK a AK ČR je nejstarším stálým rozhodčím soudem na území České republiky. Činnost zahájil v roce 1949, a to rozhodováním sporů z mezinárodního obchodního styku. Od roku 1995 rozhoduje i vnitrostátní spory. Jako jediný může podle Růžičky na území ČR rozhodovat spory bez ohledu na věcnou či místní příslušnost. Na své listině rozhodců má zapsáno zhruba 220 jmen tuzemských i zahraničních rozhodců.

ČT1,18.5.2005 - Další zločinné spolčení v justici

Moderátor (Silvie Bínová):

Ministerstvo spravedlnosti má podezření na další zločinné spolčení v justici. Tentokrát jde o občanské sdružení vnitrostátní a mezinárodní arbitráže ad hoc se sídlem v Praze. Podle ministerstva sdružení provádí arbitráže nezákonným způsobem, což může vést k finanční likvidaci firem. Zástupci sdružení to ale popírají.

Česká televize na několika případech zjistila, že občanské sdružení provádí arbitráže bez toho, aby mělo souhlas obou účastníků sporu. To je přitom podle Ministerstva spravedlnosti podmínkou zahájení řízení. Např. nic netušící firmě z Prahy 5 tak najednou přišel rozhodčí nález zaplatit jiné firmě sedm milionů korun. Když nezaplatí, hrozí exekuce. Překvapena byla i firma Agrozetcentrum, které toto sdružení poslalo usnesení o zahájení řízení o zaplacení více než milionu a půl. Ani tato firma žádný souhlas s arbitráží nedala.

Marie Látová, advokátka firmy Agrozetcentrum:

Vůbec nevíme, jakým způsobem byl ten rozhodce určen. Je to naprosto nezjistitelné.

Samorozhodkyně vnitrostátní a mezinárodní arbitráže, která je na sporných uneseních podepsaná, jakékoli pochybení odmítá.

Sandra Svobodová, arbitr:

Studiem literatury zjistíte, že ten postup je správný a já mám za to, že postupuji zcela v souladu se zákonem.

Jako nebezpečnou ale činnost Svobodové hodnotí Ministerstvo spravedlnosti.

Petr Dimun, mluvčí Ministerstva spravedlnosti:

Seznali jsme, že zde jsou důvody pro podezření ze spáchání trestného činu a to je neoprávněného podnikání a především zločinného spolčení.

Podnikatelé se mohou proti usnesením Svobodové těžko bránit, protože pro exekutory jsou závazná.

Mladá fronta Dnes, 18.5.2005 - Divoká arbitráž konkuruje soudům

Praha - V přízemí činžovního domu v Praze na Vinohradech úřaduje zvláštní typ soukromého soudu, který je buď unikátním lékem proti nešvarům pomalé české justice, nebo podvodnou organizací beroucí spravedlnost do vlastních rukou.

Seskupení pod názvem "Vnitrostátní a mezinárodní arbitráž ad hoc" vydává už od loňského roku rozhodnutí ve velkých majetkových sporech mezi podnikateli. Existují firmy, které po sporné arbitráži přišly o miliony korun. Postavilo se za ně ministerstvo spravedlnosti, které podalo podnět k trestnímu stíhání arbitráže.

Vnitrostátní a mezinárodní arbitráž funguje jako soukromý arbitr, jakých je v zemi i jinde ve světě řada. Běžný arbitr je pojistkou v řadě obchodních smluv. Dvě strany se předem dohodnou, že v případě sporu půjdou k privátnímu arbitrovi místo k normálnímu soudu. Sami si vyberou rozhodčího, jemuž věří, a slibují uznat jeho pozdější verdikt. Proti němu pak není odvolání.

Vinohradská kancelář však přišla s novinkou a rozhoduje i spory, u kterých se nikdo předem na arbitrážním řízení nedohodl. Takže podle standardního výkladu by se měla spravedlnost hledat jedině u klasického státního soudu.

Mladá právnička Sandra Svobodová, která kancelář řídí a sama už rozhodla o několika milionových kauzách, připouští, že její postup je ojedinělý. Neví ani o nikom, kdo by mimo Vnitrostátní a mezinárodní arbitráž novou metodu používal. Tvrdí však, že případné námitky dokáže obhájit podle platných zákonů, v nichž pouze ostatní arbitři neumějí dost odvážně číst.

Svobodová uplatňuje teorii, že na arbitra se může se žalobou obrátit každý, kdo nechce čekat na soud. Žalovanému se pošle doporučené psaní, a když nereaguje anebo nepodá protest, dává mlčky souhlas ke spuštění řízení. "Mlčení znamená fikci uznání," říká právnička.

Lidé z branže považují tento postup za nepochopení nebo podvod, který popírá základní pravidla arbitráže. "Všude na světě je základní podmínkou arbitráže to, že s ní obě strany písemně souhlasí," uvádí právník Alexandr Mareš, který pracuje pro arbitrážní tribunály v Praze, ve Vídni, v Londýně a ve Varšavě.

Divoká arbitráž konkuruje soudům. Jde o miliony

Stejně argumentuje i ministerstvo spravedlnosti. "Je to vlastně soukromý soud," uvádí mluvčí ministerstva Petr Dimun. "Rozhodují o věcech, které přísluší podle ústavy jedině státním soudům," uvádí Dimun.

Úřad před měsícem podal podnět k trestnímu stíhání na státní zastupitelství v Praze 3, které sídlí hned za rohem vinohradského sídla arbitrů a které má na rozdíl od ministerstva pravomoci vyhodnotit, zda jde o podvod a zda podá žalobu k soudu. Podle Dimuna existuje podezření, že jde o zločinné spolčení.

Verdikt a exekuce

Potíž případu je v tom, že nejde pouze o teoretickou diskusi nad pravidly arbitráže, ale o osudy konkrétních firem a nemalé částky.

Protože proti standardním výrokům arbitra není odvolání, fungují jako velmi silný dokument pro exekutora i pro soudce, kteří o exekuci rozhodují. Jednou z firem, kterou měla Sandra Svobodová v rukou, je středočeská společnost Agrozetcentrum Hronětice. Na Vinohrady dorazila žaloba, podle níž mělo Agrozetcentrum zaplatit přes 1,6 milionu korun za sporný pronájem svých nemovitostí. "Podmínkou arbitráže je vždy písemný souhlas, že případné spory bude arbitr řešit, a můj klient nikdy nic takového nepodepsal," uvádí advokátka Agrozetcentra Marie Látová.

Firma nyní musí čekat, jak Svobodová spor posoudí, i když její rozhodování vůbec neuznává. Když řízení u Svobodové dopadne pro Agrozetcentrum špatně, musí firma včas protestovat u soudu, jinak by záhy mohl přijít exekutor. Na to už doplatily jiné firmy.

"Mému klientovi v první fázi exekutor obstavil veškerý majetek v hodnotě kolem sta milionů korun a všechny účty," uvádí mladoboleslavský advokát Petr Douša, který včera neměl svolení k tomu, aby jméno zastupované firmy uvedl.

Říká však, že proces v tomto případě probíhal podobně. Na jeho klienta přišla k Sandře Svobodové žaloba, aby zaplatil provize někdejším obchodním partnerům, s nimiž vedl řízení u normálního soudu. Svobodová ale nařídila, aby Doušův klient rychle zaplatil. Soud v Mladé Boleslavi následně svolil k exekuci. "Dodnes jsme museli na účtech exekutora nechat tři miliony korun, aby uvolnil obstavené nemovitosti. Už se s tím potýkáme půl roku," uvádí Douša. Soud mezitím exekuci přerušil, ale na konečný verdikt se teprve čeká u soudu v Praze.

Svobodová uvádí, že Vnitrostátní a mezinárodní arbitráž měla za poslední rok v rukou 364 případů. Sama říká, že je jí méně než třicet let a že na nový přístup k arbitráži přišla jako na řešení, které může pomoci ulehčit zahlceným soudům.

Kritiku z ministerstva spravedlnosti Svobodová neuznává s tím, že jedině státní zastupitelství a soud můžou posoudit oprávněnost jejího postupu. Žalované firmy se podle ní neuměly správně bránit. "Právo přeje bdělým," říká Svobodová s odkazem na poučku z římského práva.

Arbitr Mareš považuje její činnost za nebezpečnou, protože vrhá špatné světlo na celý obor.

"Je to strašidelné. Pokud budeme toto tolerovat, pak jednoho dne může být odsouzen kdokoli z nás," říká Mareš.

ČTK, 19.5.2005 - ČT: Ministerstvo zkontroluje exekutory podezřelých arbitráží

PRAHA 19. května (ČTK) - Ministerstvo spravedlnosti chce zkontrolovat exekutory, kteří firmám zabavují majetek na základě rozhodnutí občanského sdružení Vnitrostátní a mezinárodní arbitráž ad hoc. Sdružení provádí arbitráž bez toho, že by mělo souhlas obou účastníků sporu. V tom spatřuje ministerstvo nezákonnost jednání. Informovala o tom dnes Česká televize. "Chceme si vyjasnit, zda-li opravdu nedocházelo k tomu, že exekutoři postupovali v rozporu s exekučním řádem," řekl ČT mluvčí ministerstva spravedlnosti Petr Dimun. Ministerstvo již také dalo městskému státnímu zastupitelství podnět, aby prošetřilo činnost samorozhodkyně Sandry Svobodové, která arbitráže sdružení vede.

Podle ministerstva může být arbitráž vedena mezi dvěma společnostmi pouze v případě, že s tím obě předem souhlasí, jinak musí rozhodovat soud. Zástupci sdružení však tvrdí, že souhlas obou stran není nutný.

Například firmu Hanzelli přivedla podle ČT nevyžádaná arbitráž vedená Svobodovou na pokraj krachu. Exekutor firmě zablokoval přes osm milionů korun na účtu a nemovitosti v hodnotě 100 milionů. "Ten postup je správný a já mám za to, že postupuji zcela v souladu se zákonem," řekla ČT Svobodová. Odborník na arbitráže Květoslav Růžička má však opačný názor. "Je to zcela nepochybně v rozporu s českými právními předpisy," řekl televizi. Také podle specialisty Alexandra Mareše je možné zahájit řízení pouze po podpisu takzvané rozhodčí smlouvy oběma účastníky sporu, kdy s řízením musí oba předem souhlasit. "Pokud tomu tak není, musejí si strany svůj spor nechat projednat, rozhodnout před obecnými soudy," řekl Mareš.

Právo, 21.5.2005 - Rozhodci si různě vykládají podmínky arbitráže

Jádrem sporu je zákonnost postupu Vnitrostátní a mezinárodní arbitráže ad hoc

Ministerstvo spravedlnosti chce zkontrolovat exekutory, kteří firmám zabavují majetek na základě rozhodnutí občanského sdružení Vnitrostátní a mezinárodní arbitráž ad hoc. Sdružení provádí arbitráž bez toho, že by mělo souhlas obou účastníků sporu. V tom spatřuje ministerstvo nezákonnost jednání.

"Chceme si vyjasnit, zda opravdu nedocházelo k tomu, že exekutoři postupovali v rozporu s exekučním řádem," řekl mluvčí ministerstva spravedlnosti Petr Dimun. Ministerstvo již také dalo městskému státnímu zastupitelství podnět, aby prošetřilo činnost samorozhodkyně Sandry Svobodové, která arbitráže sdružení vede. V Česku může být arbitrem každá osoba starší než 18 let, která je způsobilá k právním úkonům. Vnitrostátní a mezinárodní arbitráž ad hoc z Prahy 3 od loňského května řešila 364 sporů. Zhruba dvacet procent případů vyřešila smírem ještě před soudním rozhodnutím. Pokud žalovaná strana s rozhodnutím arbitráže nesouhlasí, může podat u soudu žalobu o zrušení rozhodčího nálezu nebo požádat o odklad exekuce. V opačném případě soud usnesením exekuci povolí. Teprve až pak může exekutor jednat. Už dříve reagovala rozhodkyně Svobodová na Dimunova slova o tom, že mimo jiné neoprávněně podniká, trestním oznámením pro podezření ze spáchání trestného činu pomluvy, křivého obvinění a zasahování do nezávislosti soudu. "Každý má právo podat trestní oznámení, nicméně já jsem jenom konstatoval událost, která se stala. Řekl jsem, co udělal státní orgán, jehož jsem mluvčím. O pomluvě podle mne nemůže být ani řeči," uvedl v reakci na informaci o tomto trestním oznámení Dimun.

"Obvinění jsou absurdní a zcela neodůvodněná," tvrdí Svobodová. Odvolává se na živnostenský zákon, podle kterého není činnost rozhodce podnikáním. Nelze ji tedy ani jako podnikání vykonávat. Podle ní navíc ministr ani samotné ministerstvo nemají v oblasti přezkumu zákonnosti postupu rozhodce v řízení žádné kompetence. "Lze ho provést pouze prostřednictvím žaloby o zrušení rozhodnutí rozhodce," poznamenala.

K souhlasu obou zúčastněných stran ohledně zahájení řízení uvedla: "Uzavření rozhodčí smlouvy nebo neexistenci písemné dohody o doložce zákon vysloveně připouští. Připouští i to, aby z nevyjádření se účastníka bylo vyvozeno, že s návrhem souhlasí nebo žalobu uznává. To je praxe, kterou uplatňují i soudy."

"Arbitr může rozhodovat spor pouze tehdy, pokud o tom obě strany uzavřely smlouvu. Na žádné jiné bázi to být nemůže," uvedl Dimun. Kloní se k názoru, že pokud dá jedna strana podnět arbitrovi a ten rozhodne, aniž byla před tím uzavřena smlouva, a pokud arbitr vychází z toho, že druhá strana s tím souhlasí, když proti jeho rozhodování ve věci nic nenamítala, tak takový postup je v rozporu se zákonem..

Tento právní názor podporuje i rozhodce Rozhodčího soudu při Hospodářské komoře a Agrární komoře ČR Květoslav Růžička. Upozorňuje na to, že bez písemného souhlasu žalované strany se nesmí žádné rozhodčí řízení konat. Základním předpokladem konání rozhodčího řízení je podle něj rozhodčí smlouva, která musí mít písemnou formu. "Řízení se může konat i bez jejího uzavření, ale v tom případě žalovaný musí s takovýmto rozhodčím řízením vyslovit písemný souhlas," dodal.