ARCHIV RSČR

VYBRALI JSME PRO VÁS

Rozhodčí řízení nebo soudní řízení?

MGR. SIMEON POPOV

Nelze neslyšet výkřiky ve tmě – „Let luset lux!“, které se bohužel míjí účinkům, a to hlavně směrem k naších zákonodárcům. Reforma soudnictví v nedohlednu, soudy jsou přetíženy a některé spory se vlečou řadu let. Sporné strany nemají jistotu, kdy jejich věc bude rozhodnuta a někdy, bohužel, ani nevědí, jak jejich spor vůbec skončí. O časovém a finančním strádání radši ani nebudu psát. V poslední době, tak před pěti – šesti lety, se značně na našem území rozšířilo alternativní řešení některých sporů např. prostřednictvím rozhodčího soudu nebo různých rozhodčích sdružení¹, resp. samostatných rozhodců. Zda takováto alternativa je šťastným řešením nebo ne, to je pouze na posouzení těch, kteří již měli možnost aktivně nahlédnout do obou způsobů rozhodování sporů, a proto jsou schopni (měli by být) si udělat vlastní analýzu. Mohu vyjádřit pouze svůj osobní názor, že za dané neúnosné situace je v některých případech vskutku nejlepší alternativou rozhodčí řízení před rozhodčím soudem nebo před rozhodcem určeným bu stranami sporu nebo předsedou nezávislého sdružení rozhodců¹.
V tomto článku bych se nerad pouštěl do podrobného popisu samotného rozhodčího řízení, jeho náležitostí, komentáře zákona o rozhodčím řízení č. 216/1994 Sb., v platném znění (dále jen „ZRŘ“) apod. V tomto ohledu musím odkázat na díla některých odborníků v této oblasti². Tento článek by měl být určitou úvahou zda rozhodčí řízení, v případě uzavírání obchodního partnerského vztahu vůbec vzít v potaz, nebo zda o něm uvažovat při již vzniklé neshodě mezi smluvními stranami. V druhém případě bude dohoda o něco obtížnější, neboť se strany již dostaly do sporu (tj. do bodu, kdy se těžko nachází nějaké řešení nebo kompromis) a nalézt společný jazyk již nebude tak snadné jako dříve.

Zvolit k řešení budoucího (již vzniklého) sporu cestu, kterou nám určí obecný soud nebo rozhodce/i?

K tomu, abych si mohl odpovědět na výše položenou otázku, musím si svoje úvahy roztřídit do dvou sloupců, a to na klady a zápory jak pro soudní řízení, tak pro rozhodčí řízení (viz tabulka). Vytvoření dvou sloupců ovšem nemůže být dostačující bez toho, abych ke každé své úvaze nepřiřadil sloupec myšlenkových pochodů, které mně dovedli k tomu, proč jsem se přiklonil k – nebo +.

V tabulce uvedený výčet je pouze skromným nástinem vjemů, které nám může přinést každý den. Mojí snahou je pouze rozvířit hladinu, prozkoumat prostředí před samotným skokem do rozporuplné reality. Skok by měl být synonymem pro nalezení uspokojivého řešení.
Nelze samozřejmě jednoznačně tvrdit, že některé ze shora uvedených řízení je dokonalým řešením nastalých problémů mezi smluvními stranami, avšak je nutné si uvědomit, že některé aspekty v rozhodčím řízení působí na strany v daném existujícím prostředí lépe než samotný soudní proces. Čím je to zapříčiněno, by bylo asi na delší rozpravu, kterou bychom se asi dostali úplně do jiné polohy, a možná by narostla až do rozměrů vědecké disputace. Bohužel nemám pocit, že by se něco v této oblasti mělo v nejbližší budoucnosti radikálně, resp. zásadně změnit. Dílčí zákonné změny problém neřeší, jenom ho odsouvají. Nesnažím se kritizovat, jenom ukazuji a ptám se. Rád bych z tohoto důvodu vyvolal diskusi, která by měla vést k posunutí daného problému do roviny praktického řešení neúnosné situace, ve které se Česká republika nachází. Zda zvolit ten či onen způsob řešení sporu je věcí svobodného uvážení těch, jichž se to týká. Rád bych pouze touto formou vyvolal reakci, která by napomohla objasnit jednotlivé postoje, zkušenosti nebo názory na dané téma. Domnívám se, že existující diskuse se uchylují pouze do úzkých odborných skupin, stěží přístupných subjektům, které hledají ve své každodenní existenci možnost rychlého vyřešení problému nebo vysvětlení či odpově . Z mé strany jde pouze o impulz, jenž by snad měl přerůst v dialog.

OBECNÉ SOUDY

klady	důvod	zápory	důvod
širší pravomoc	předběžné opatření § 24 a násl., v návaznosti na § 102 OSŘ, provedení důkazů § 120 OSŘ, zrušení rozhodčího nálezu § 31 ZRŘ, archivace rozhodčích nálezů (rozhodci ad hoc) § 29 odst. 2 ZRŘ	neúměrné trvání projednávání soudního sporu a s tím související finanční i časové náklady	zkostnatělý soudní systém, projevující sev technickém vybavení soudů, legislativní roztříštěností a personální obsazení
možnost využít řádné opravné prostředky	§ 201 a násl. OSŘ, daná možnost účastníkům nechat prověřit správnost postup soudu první	možnost využít řádných opravných prostředků	k odvolání může dojít u stejného soudce ve stejné věci i několikrát
odbornost jednotlivých soudců	jelikož i zde působí lidský faktor, je nutno říci, že lze v řadě případů nalézt odborníky na danou problematiku	nestejné rozhodování soudů	soudy nižších instancí mnohdy nedodržují ustálenou rozhodovací praxi, resp. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR či Ústavního soudu ČR
		nevyvážená odbornost jednotlivých soudců	lidský faktor, který je často důvodem nekvalifikovaného rozhodování
		nepostižitelnost soudců	Relativní neodvolatelnost soudců vyvolává mylný dojem nedotknutelnosti
		špatná motivace účastníků soudního řízení a jiných osob zúčastněných na řízení	je jedním z důvodů neúměrné délky řízení
		špatná motivace soudců	chybí větší motivace ze strany státu, a to nejen finanční
		nedořešená reforma soudnictví a s tím související fungování jednotlivých soudů	chybí hlubší a stálejší zákonná reforma, reorganizace soudnictví, technická a personální vybavenost

ROZHODČÍ SOUDY / ROZHODCI

klady	důvod	zápory	důvod
rychlejší vyřízení sporu a s tím související nižší finanční náklady	spor je nezřídka rozhodnut do několika měsíců, v jednodušších případech sporů lze vše vyřídit pouze písemnou formou	užší pravomoc rozhodců v řízení	rozhodci nemají (donucovací) pravomoc předvolávat svědky, vyžadovat předložení písemností, vydávat předběžná opatření atd. § 20 ZRŘ
svobodná volba rozhodce	smluvní strany mají svobodnou volbu výběru osoby rozhodce, je na jejích uvážení, se všemi	zúžená možnost využít řádných opravních prostředků	pokud si strany předem nesjednaly možnost podat odvolání vůči rozhodčímu nálezu
svobodná volba rozhodce	smluvní strany mají svobodnou volbu výběru osoby rozhodce, je na jejích uvážení, se všemi důsledky, koho si vyberou (specialistu pouze na jeden obor nebo specialistu na několik oborů či celého odvětví).	zúžená možnost využít řádných opravních prostředků	pokud si strany předem nesjednaly možnost podat odvolání vůči rozhodčímu nálezu k jinému rozhodčímu senátu, je rozhodčí nález pravomocný a konečný po doručení sporným stranám § 27 ZRŘ
odbornost jednotlivých rozhodců	možnost výběru rozhodců z řad odborníků na daný problém (z vysoké školy, z vědeckého ústavu, ze specializované kanceláře činné v specifickém oboru apod.)	nevyvážená odbornost jednotlivých rozhodců	jelikož je dána stranám svoboda výběru rozhodců a rozhodci nemusí splňovat odborné předpoklady, berou na sebe strany riziko nesprávné volby
jednoinstanční řízení	proti rozhodčímu nálezu není možné se odvolat, pokud se strany nedohodnou jinak	jednoinstanční řízení	bude-li o sporu rozhodováno neodborně, nebude-li zjištěn řádně skutkový stav nebo dojde-li k nesprávnému posouzení důkazů a tím k vydání vadného nálezu, strany již nemají možnost tento nedostatek namítnout
snadná vymahatelnost	rozhodčí nález se stává vykonatelným okamžikem doručení a je řádným exekučním titulem	nestejnorodé rozhodování rozhodců	neexistuje sjednocená rozhodovací praxe a ani sjednocené stanoviska k různým výkladům sporných právních otázek v oblasti stejnorodých sporů
neformálnost	strany mohou stanovit pravidla, dle kterých budou rozhodci postupovat, mohou stanovit jazyk, ve kterém se má řízení konat atd.	špatná motivace účastníků rozhodčího řízení a jiných osob zúčastněných řízení	vše je na bázi dobrovolnosti, někdy nutná spolupráce s obecným soudem § 20 ZRŘ
flexibilnější možnost využití moderních technologií	v dnešní době je dána možnost, aby průběh rozhodčího řízení byl veden prostřednictvím moderních technologií (e-mail, videokonference)

______________________________________________

¹ Brněnské arbitrážní centrum, nebo Rozhodčí soud při Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky,

² Alexander J. Bělohlávek – Zákon o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů, r. p. 2004. Květoslav Růžička – Rozhodčí řízení před Rozhodčím soudem při Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky, r. p. 2003. Naděžda Rozehnalová – Rozhodčí řízení v mezinárodním a vnitrostátním obchodním styku, r. p. 2002.