JEDNACÍ ŘÁD
(dále též „Jednací řád Rozhodčího soudu“ nebo „Jednací řád“)

Právní předpis č. 1/2005

§ 1

(1) Rozhodčí soud České republiky (dále jen „Rozhodčí soud“) působí jako sdružení osob, které jsou ve smyslu ustanovení § 4 odst. 1 a 2 zákona č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů, ve znění pozdějších předpis (dále jen „z.r.ř.“) způsobilé být určeny či jmenovány, na základě smlouvy o rozhodci či rozhodčí doložky, rozhodcem ad hoc. Cílem činnosti Rozhodčího soudu je dále vedení odborných disputací a vědeckých, zejména právních diskusí o rozhodčí činnosti jednotlivých rozhodců ad hoc a jejich zkušenostech načerpaných z aplikační praxe, a dále pořádání seminářů, kursů, vzdělávacích programů a přednášek vztahujících se k výkonu rozhodčí činnosti, a to za účelem dalšího vzdělávání rozhodců ad hoc. Rozhodčí soud je právnickou osobou zprostředkovávající za podmínek stanovených zákonem, tímto Jednacím řádem a souvisejícími právními a vnitřními předpisy realizaci rozhodčích řízení v souladu s příslušnými ustanoveními zákona. Rozhodčí řízení před rozhodcem ad hoc nebo rozhodci ad hoc zapsanými v seznamu rozhodců ad hoc Rozhodčího soudu je rozhodčím řízením ad hoc a je vždy vedeno rozhodcem ad hoc (nebo rozhodci ad hoc) jako fyzickou osobou, která rovněž činí procesní úkony a vydává rozhodčí nález svým jménem a pod vlastní odpovědností. Rozhodčí soud není stálým rozhodčím soudem ve smyslu zákona a rozhodci ad hoc nejsou k rozhodčímu soudu v pracovním ani v jiném obdobném poměru.

(2) Rozhodčí soud poskytuje administrativní, technické a organizační zázemí rozhodcům ad hoc zapsaným v seznamu rozhodců ad hoc Rozhodčího soudu, a to včetně doručování a přijímání veškerých poštovních zásilek. Jednotlivým rozhodcům ad hoc je na základě tohoto Jednacího řádu, který má povahu smlouvy mezi Rozhodčím soudem jako sdružením rozhodců ad hoc, a každým jednotlivým rozhodcem ad hoc zapsaným na seznamu rozhodců ad hoc Rozhodčího soudu (srov. § 21 odst. 3 tohoto Jednacího řádu), je doručováno do sídla Rozhodčího soudu [§ 14 z.r.ř.] , není-li sjednáno jinak.

(3) Základním účelem řízení před některým z rozhodců ad hoc zapsaným na seznamu rozhodců ad hoc Rozhodčího soudu je efektivní vyřešení majetkového sporu mezi účastníky. Všichni rozhodci ad hoc postupují v řízení bez zbytečných formalit a v rámci možností se pokusí účastníky rozhodčího řízení dovést ke smíru.

(4) Pravomoc rozhodců ad hoc zapsaných na seznamu rozhodců ad hoc Rozhodčího soudu je dána ve všech majetkových sporech uzavřených mezi smluvními stranami, s výjimkou sporů vzniklých v souvislosti s výkonem rozhodnutí a sporů vyvolaných prováděním konkursu nebo vyrovnání, k jejichž projednání a rozhodnutí by jinak byla dána pravomoc soudu. Rozhodčí doložku či smlouvu lze platně uzavřít, jestliže strany by mohly o předmětu sporu uzavřít smír.

(5) Arbitrážní žádostí (žalobou, návrhem na zahájení řízení, dále jen „žaloba“) lze uplatnit, aby bylo rozhodnuto zejména

1. o splnění povinnosti, která vyplývá ze zákona, z právního vztahu nebo z porušení práva,
2. o určení, zda tu právní vztah nebo právo je či není.

(6) Rozhodčí doložku či smlouvu si mohou sjednat smluvní strany (jakékoliv fyzické a právnické osoby řídící se právními normami českého či jiného práva) pro případ v budoucnosti vzniklého sporu. Rozhodčí doložka či smlouva je zpravidla jedním z ustanovení smlouvy; znění rozhodčích doložek rozhodců ad hoc sdružených u Rozhodčího soudu je veřejně přístupné na webových stránkách Rozhodčího soudu na adrese www.rozhodcisoud.net (dále jen „webové stránky“).

(7) Rozhodci ad hoc zapsaní v seznamu rozhodců ad hoc Rozhodčího soudu rozhodují spory uvedené v odstavci 4, jestliže jejich pravomoc vyplývá pro daný spor

1. z platné rozhodčí doložky či smlouvy uzavřené mezi stranami (§§ 2 a 3 z.r.ř.),
2. z projevů stran v zahájeném rozhodčím řízení, ze kterých je patrná vůle podřídit se pravomoci některého z rozhodců ad hoc zapsaných v seznamu rozhodců ad hoc Rozhodčího soudu,
3. z nevznesení námitky nedostatku pravomoci rozhodce ad hoc, není-li dána pravomoc podle písm. b).

(8) Nedostatek pravomoci (příslušnosti) rozhodce ad hoc nebo rozhodců ad hoc zapsaných v seznamu rozhodců ad hoc Rozhodčího soudu nemůže namítat strana, která se pustila do projednávání sporu ve věci samé, aniž nedostatek pravomoci (příslušnosti) namítla (§ 15 odst. 2 z.r.ř.). K pozdějšímu uplatnění námitky se přihlédne jen tehdy, jde-li o věc, která svou povahou nemůže být projednávána v rozhodčím řízení.

(9) Pokud se v tomto předpisu zakládá právo rozhodce ad hoc, rozhodců ad hoc či rozhodčího senátu složeného z rozhodců ad hoc nebo stanoví povinnost rozhodci ad hoc či rozhodčímu senátu složeného z rozhodců ad hoc, rozumí se tím založení práva a stanovení povinnosti toho z těchto rozhodovacích orgánů, u kterého to z povahy věci vyplývá.

§ 2

(1) Tímto Jednacím řádem Rozhodčího soudu (dále jen „Jednací řád“) se v souladu s ustanovením § 19 odst. 1 z.r.ř. řídí všichni rozhodci ad hoc zapsaní v seznamu rozhodců ad hoc Rozhodčího soudu nebo jinak spolupracující s Rozhodčím soudem a všichni účastníci rozhodčího řízení v právních věcech rozhodovaných rozhodci ad hoc zapsanými v seznamu rozhodců ad hoc Rozhodčího soudu, je-li dána pravomoc rozhodců ad hoc zapsaných v seznamu rozhodců ad hoc Rozhodčího soudu dle ustanovení § 1 odst. 7 Jednacího řádu.

(2) Jednací řád je v platném a účinném znění zveřejněn na webových stránkách www.rozhodcisoud.net. Jeho změny jsou účinné od okamžiku jejich zveřejnění na uvedené adrese, pokud není stanoveno datum pozdější. Jednací řád a Poplatkový řád je oprávněn jednostranně změnit pouze předseda Rozhodčího soudu, s čímž rozhodci ad hoc zapsaní v seznamu rozhodců ad hoc Rozhodčího soudu České republiky i strany sporu, které se s Jednacím řádem seznámily, souhlasí.

(3) Rozhodčí soud může zveřejnit Jednací řád a další vnitřní předpisy rovněž v Obchodním věstníku. Vnitřní předpisy rozhodců ad hoc sdružených u Rozhodčího soudu zveřejňované v Obchodním věstníku (zejména Jednací řád a Poplatkový řád) určují též způsob řízení a rozhodování i jiné otázky související s činností Rozhodčího soudu a rozhodců ad hoc včetně pravidel o nákladech řízení a odměňování rozhodců ad hoc.

§ 3 Předseda Rozhodčího soudu

(1) Statutárním orgánem Rozhodčího soudu je předsednictvo Rozhodčího soudu (§ 4 odst. 1 Stanov Rozhodčího soudu). V čele předsednictva stojí předseda Rozhodčího soudu České republiky, který jedná jménem předsednictva, pokud k výkonu této činnosti nezmocní jinou vhodnou osobu (dále jen „Předseda“). Předseda Rozhodčího soudu řídí činnost Rozhodčího soudu a vykonává činnosti uložené Jednacím řádem, stanovami a zákonem.

(2) Sněm Rozhodčího soudu jmenuje tajemníka, který je oprávněn v případě nepřítomnosti předsedy Rozhodčího soudu činit úkony, k nimž je jinak oprávněn pouze předseda Rozhodčího soudu. Tajemník je na předsedovi a všech ostatních osobách nezávislý a jedná namísto předsedy Rozhodčího soudu rovněž v případech podle odstavce 3.

(3) Jestliže předseda Rozhodčího soudu nemůže vykonávat svoje povinnosti, nebo není-li z jiného důvodu výkon některého z úkonů předsedou vhodný, vykonává jeho funkci tajemník nebo předsedou Rozhodčího soudu určená jiná vhodná osoba.

§ 4 Rozhodci

(1) Rozhodcem ad hoc zapsaným v seznamu rozhodců ad hoc může být pouze fyzická osoba, která má vysokoškolské vzdělání v oboru „právo“ nebo „ekonomie“ a alespoň 3 roky praxe. Předseda Rozhodčího soudu je oprávněn z tohoto pravidla povolit odůvodněné výjimky.

(2) Rozhodcem ad hoc sdruženým u Rozhodčího soudu České republiky je osoba zapsaná v seznamu rozhodců ad hoc Rozhodčího soudu České republiky nebo v seznamu rozhodčích čekatelů, který může být součástí seznamu rozhodců ad hoc , s odlišením, že jde o osobu rozhodčího čekatele. Seznam vede tajemník Rozhodčího soudu, který rovněž zajišťuje jeho archivaci a aktualizaci a je za něj odpovědný předsedovi Rozhodčího soudu a třetím osobám. Seznam rozhodčích čekatelů nebo asistentů rozhodce ad hoc , je-li jejich funkce zřízena, může být součástí seznamu rozhodců ad hoc Rozhodčího soudu České republiky a je veřejně přístupný na webových stránkách Rozhodčího soudu České republiky www.rozhodcisoud.net. Každý má právo do seznamu nahlédnout a činit si z něj opisy a výpisy.

(3) Rozhodcem ad hoc může být pouze osoba, která vzhledem ke svému odbornému a morálnímu profilu je zárukou korektního a odpovědného vedení rozhodčího řízení a spravedlivého a zákonného rozhodování v něm. Rozhodce ad hoc je při výkonu své funkce nezávislý a nestranný. O skutečnostech, které se dozví během výkonu své funkce, je povinen zachovávat mlčenlivost.

(4) Jediným Rozhodcem ad hoc nebo předsedou senátu složeného z rozhodců ad hoc může být pouze osoba splňující podmínky uvedené v odstavci 1.

(5) V případě výslovné a písemně učiněné žádosti arbitrážního žadatele lze rozhodcem ad hoc jmenovat výjimečně i osobu dosud nezapsanou v seznamu rozhodců ad hoc Rozhodčího soudu. V takovém případě hradí arbitrážní žadatel poplatek za provedení dodatečného zápisu jmenovaného rozhodce ad hoc do seznamu rozhodců ad hoc Rozhodčího soudu, který činí 50% poplatku za provedení rozhodčího řízení, nejvýše však 100.000,- Kč. Osoba takto předsedou Rozhodčího soudu jmenovaná do funkce je povinna v době nejpozději do zahájení řízení doložit předsedovi Rozhodčího soudu údaje vyžadované pro zápis do seznamu rozhodců ad hoc Rozhodčího soudu, jinak ji může předseda Rozhodčího soudu z funkce i bez návrhu odvolat a jmenovat do funkce rozhodce ad hoc osobu jinou; poplatek za provedení dodatečného zápisu se v případě podle předchozí věty nevrací. Osoba jmenovaná do funkce rozhodce ad hoc podle tohoto odstavce musí splňovat podmínky podle zákona a ustanovení § 4 odst. 3 tohoto Jednacího řádu.

§ 5

(1) Spory rozhodované rozhodci ad hoc zapsanými v seznamu rozhodců ad hoc Rozhodčího soudu České republiky projednává buď jediný rozhodce ad hoc nebo rozhodčí senát. senát je 3 členný a je složen z rozhodců ad hoc zapsaných v seznamu rozhodců ad hoc Rozhodčího soudu České republiky. Rozhodčí senát může být i vícečlenný podle znění rozhodčí smlouvy či doložky, v takovém případě se na jmenování rozhodců a úhradu nákladů rozhodčího řízení použijí ustanovení tohoto Jednacího řádu a Poplatkového řádu přiměřeně.

(2) Na odůvodněný návrh strany sporu, která podle rozhodčí doložky či smlouvy jmenuje rozhodce ad hoc k provedení rozhodčího řízení, může předseda Rozhodčího soudu povolit jmenování osoby nezapsané v seznamu rozhodců ad hoc Rozhodčího soudu České republiky, avšak pouze za předpokladu, že osoba takto jmenovaná bude do seznamu rozhodců ad hoc Rozhodčího soudu České republiky dodatečně zapsána. Podrobnosti upravuje ustanovení § 4 odst. 5 tohoto Jednacího řádu.

(3) Všechny spory rozhoduje 3 členný senát, neobsahuje-li rozhodčí smlouva či doložka ustanovení o jiném počtu rozhodců ad hoc nebo tom, že spor má rozhodnout jediný rozhodce. Senát rozhoduje většinou hlasů v neveřejném hlasování. Vyskytnou-li se více než dva rozdílné právní názory o výši částek, které má rozhodčí senát přiznat nebo zamítnout, připočítává se hlas odevzdaný pro nejvyšší částku k hlasu odevzdanému pro částku nejblíže nižší.

(4) Úkony senátu činí jeho předseda. Neučiní-li předseda senátu nezbytné úkony bezodkladně, je předseda Rozhodčího soudu poté, co se o takové skutečnosti dozví, oprávněn jej z funkce odvolat a nahradit jej novým rozhodcem.

(5) Jestliže rozhodce ad hoc resp. senát a jeho předseda není v rozhodčí smlouvě určen jmenovitě nebo není rozhodcem ad hoc zapsaným v Seznamu, nebo jím přestal být, případně není schopen pro nemoc či jiné závažné důvody funkci rozhodce ad hoc vykonávat nebo se této funkce vzdal, určí předseda Rozhodčího soudu jiného rozhodce ad hoc popř. Senát a jeho předsedu. Taková změna musí být oznámena účastníkům řízení nejpozději při prvním, resp. nejbližším úkonu rozhodce ad hoc nebo předsedy Senátu ve věci. Ustanovení odst. 2 tím není dotčeno.

Rozhodčí řízení

§ 6 Zahájení řízení a jeho zásady

(1) Rozhodčí řízení před rozhodci zapsanými v seznamu rozhodců Rozhodčího soudu je ovládáno zásadou formálnosti a písemnosti procesních úkonů. Ústní jednání ve věci lze nařídit jen výjimečně, a to pouze se souhlasem obou stran sporu, a nelze-li zajistit důkaz jinak, a jen tehdy, stanoví-li tak rozhodčí smlouva či doložka.

(2) Rozhodčí řízení je zahájeno doručením žaloby (návrhu na zahájení řízení) do sídla Rozhodčího soudu, které je doručovacím sídlem každého z rozhodců ad hoc zapsaných na seznamu rozhodců ad hoc Rozhodčího soudu České republiky, nevyplývá-li z rozhodčí doložky či smlouvy nebo z jiných skutečností jiné místo doručení. Doručení je nutné v písemné formě. Doručení faxem nebo elektronickou poštou musí být doplněno do tří dnů doručením písemného vyhotovení podání. Veškerá komunikace účastníka řízení s rozhodcem ad hoc musí být obdobně jako komunikace zprostředkovaná Rozhodčím soudem vedena v písemné formě, nejde-li o rozhodčí řízení on-line. Pro rozhodčí řízení on-line se použijí obdobně ustanovení tohoto Jednacího řádu, s tím, že se doručuje prostřednictvím prostředků sdělovací techniky na adresu podatelna@rozhodcisoud.net nebo adresu elektronického sudiště, je-li zřízeno, aniž by muselo dojít k doplnění podání v písemné podobě.

(3) Žaloba musí mít náležitosti stanovené pro žalobu podle občanského soudního řádu a zvláštních právních předpisů, a musí obsahovat adresy bydliště či sídla a telefonické či jiné obdobné telekomunikační (např. emailové či faxové) spojení na účastníky, jsou-li žalobci (arbitrážnímu žadateli) známy. Žaloba se podává dvojmo; identifikace účastníků a jejich právních zástupců může být doplněna i během řízení.

(4) Žalobce je povinen v žalobě vylíčit všechny podstatné skutkové a právní okolnosti případu a vyčíslit hodnotu předmětu sporu.

(5) Rozhodčí řízení probíhá v Praze. Rozhodčí řízení je vedeno v českém nebo ve slovenském jazyce. Výjimku může povolit na návrh jedné ze stran rozhodce ad hoc, předseda rozhodčího senátu nebo předseda Rozhodčího soudu.

(6) Rozhodce ad hoc je povinen doručit žalobu (návrh na zahájení řízení) nebo její kopii druhé straně sporu s výzvou k vyjádření ve lhůtě nejpozději do 10 dní ode dne, kdy rozhodce ad hoc žalobu obdržel. Lhůta stanovená rozhodcem ad hoc straně sporu (žalovanému) k podání vyjádření nesmí být kratší než 15 a delší než 30 dní. Výzva k vyjádření má obdobně jako jiné procesní úkony rozhodce ad hoc právní formu usnesení.

(7) Jedná-li se o rozkazní rozhodčí řízení, v němž je uplatňován nárok, který by byl jinak předmětem řízení o návrhu na vydání platebního rozkazu nebo směnečného platebního rozkazu, nebo o řízení, v němž v důsledku časového prodlení hrozí vznik závažné majetkové újmy (dále jen „rozkazní řízení“), je rozhodce ad hoc povinen doručit rozhodčí nález – platební rozkaz nebo rozhodčí nález – směnečný platební rozkaz společně s žalobou (návrhem na zahájení řízení) nebo její kopií druhé straně sporu ve lhůtě nejpozději do 5 dní ode dne, kdy rozhodce ad hoc žalobu obdržel. Na rozkazní řízení v rozhodčím řízení se jinak použijí přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu o zkrácených řízeních; ustanovení §173 o.s.ř. a ta část ustanovení § 175 odst. 1 o.s.ř. upravující doručování směnečného platebního rozkazu se nepoužije.

(8) Lhůtami podle odst. 6 a 7 je vázán každý rozhodce ad hoc ve vztahu ke splnění povinnosti potvrdit přijetí funkce rozhodce ad hoc. Listinu o přijetí funkce rozhodce ad hoc učiní rozhodce ad hoc součástí spisu rozhodčího řízení a stejnopis zašle ve lhůtách uvedených shora předsedovi Rozhodčího soudu.

(9) V případě, obsahuje-li rozhodčí smlouva či doložka výslovný odkaz na tento Jednací řád nebo obecně na pravidla rozhodců sdružených u Rozhodčího soudu, jmenuje rozhodce ad hoc nebo rozhodčí senát do funkce předseda Rozhodčího soudu. V případě, že rozhodčí smlouva či doložka takový odkaz neobsahuje, jmenuje rozhodce ad hoc nebo rozhodčí senát do funkce předseda Rozhodčího soudu ze seznamu rozhodců Rozhodčího soudu na návrh žalobce. Předseda Rozhodčího soudu je oprávněn návrhu arbitrážního žadatele nevyhovět jen ze závažných důvodů. Jedná-li se o rozhodčí řízení s třemi rozhodci, jmenuje každá ze stran jednoho rozhodce ze seznamu rozhodců Rozhodčího soudu a tito rozhodci volí předsedajícího rozhodce.

(10) Jestliže strana, která má jmenovat rozhodce, tak neučiní do 10 dnů od doručení výzvy druhé strany, nebo nemohou-li se jmenovaní rozhodci ve stejné lhůtě shodnout na osobě předsedajícího rozhodce, jmenuje rozhodce nebo předsedajícího rozhodce předseda Rozhodčího soudu, pokud se strany písemně nedohodly na jmenování rozhodce nebo určení předsedajícího rozhodce losem. Návrh může předsedovi Rozhodčího soudu podat kterákoli strana nebo každý z již jmenovaných rozhodců. Nedohodly-li se strany na určení rozhodce losem, jmenuje předseda Rozhodčího soudu na návrh kterékoli strany nebo rozhodce nového rozhodce, jestliže jmenovaný rozhodce se vzdá funkce rozhodce nebo nemůže činnost rozhodce vykonávat.

(11) Rozhodce ad hoc nebo rozhodčí senát jmenovaný či určený k projednání a rozhodnutí sporu je oprávněn vyžádat si kdykoliv za řízení stanovisko či vyjádření právnické fakulty vysoké školy nebo vědecké instituce v oblasti práva, a to zejména Ústavu práva a právní vědy. nebo i jiné vědecké instituce k právní či jiné odborné otázce, která má zásadní význam pro rozhodnutí sporu; náklady za stanovisko či vyjádření vědecké instituce se považují za tzv. zvláštní náklady ve smyslu ust. § 4 odst. 1 Poplatkového řádu Rozhodčího soudu. Při nákladech na stanovisko nebo vyjádření znalce se postupuje obdobně.

§ 7 Protižaloba a námitka započtení

(1) Žalovaný je oprávněn podat protižalobu nebo namítnout započtení, nejpozději však do vydání rozhodnutí ve věci samé.

(2) Na náležitosti protižaloby se přiměřeně použije ust. § 6 Jednacího řádu.

(3) Protižaloba nebo námitka započtení se zpoplatňuje podle Poplatkového řádu obdobně jako žaloba.

§ 8 Postup ve věci

(1) V souvislosti s podanou žalobou přezkoumá příslušný rozhodce ad hoc svou pravomoc. Přitom postupuje obdobně podle ustanovení § 1 odst. 8 Jednacího řádu. Pokud rozhodce ad hoc shledá nedostatek pravomoci k jednání ve věci, oznámí tuto skutečnost předsedovi Rozhodčího soudu a účastníkům řízení bez zbytečného odkladu, obdobně jako svoji podjatost. Je-li pravomoc rozhodce ad hoc k rozhodčímu řízení podle jeho názoru a svědomí dle platného práva dána, učiní bez zbytečného odkladu úkony k rozhodnutí ve věci samé.

(2) Rozhodce ad hoc je oprávněn projednávat věc i v případě neexistence, neplatnosti nebo zániku rozhodčí doložky či smlouvy, avšak jen v případě, je-li takový postup v souladu se zásadou ekvity a lze-li jej považovat za etický a v souladu s dobrými mravy. Rozhodce ad hoc je pro případ podání žaloby podle předchozí věty rovněž oprávněn předložit věc k rozhodnutí soudu, a to kdykoliv poté, co mu byla žaloba doručena. Obdobně lze postupovat v případě, kdy rozhodčí doložka či smlouva zakládá pravomoc stálého rozhodčího soudu či rozhodce ad hoc nezapsaného v seznamu rozhodců ad hoc Rozhodčího soudu České republiky nebo není-li rozhodčí soud nebo rozhodce ad hoc příslušný k řízení stanoven v rozhodčí smlouvě či doložce dostatečně určitě, ač rozhodčí smlouva či doložka je jinak určitá a vyplývá z ní vůle smluvních stran podřídit se pravomoci rozhodčího soudu nebo rozhodce ad hoc a vyřešit svůj spor v rozhodčím řízení.

(3) Pokud nebyl poplatek za rozhodčí řízení uhrazen před podáním návrhu (žaloby), rozhodce ad hoc osobně nebo prostřednictvím Rozhodčího soudu doručí žalobci výzvu k zaplacení rozhodčího poplatku nebo jej vyzve k úhradě poplatku jinak prostřednictvím prostředků sdělovací techniky (např. telefonicky nebo faxem). Rozhodce ad hoc či senát nejsou povinni ve věci jednat a rozhodovat, pokud není prokázáno zaplacení poplatku v souladu s příslušnými ustanoveními Poplatkového řádu. Výjimku může povolit předseda Rozhodčího soudu, předseda rozhodčího senátu nebo rozhodce ad hoc.

(4) Rozhodce ad hoc podle svého uvážení buď zašle žalovanému výzvu k podání vyjádření ve lhůtách podle § 6 odst. 6 a 7 tohoto Jednacího řádu nebo vydá platební nebo směnečný platební rozkaz ve formě rozhodčího nálezu. V takovém případě postupuje rozhodce ad hoc přiměřeně dle ust. § 30 z.r.ř. a ust. § 172 a násl. o.s.ř. a § 6 odst. 7 tohoto Jednacího řádu.

(5) Nejde-li o rozkazní rozhodčí řízení, je rozhodce ad hoc zejména oprávněn žalovaného usnesením vyzvat k zaujetí písemného stanoviska k žalobě. Pokud tak žalovaný neučiní ve lhůtě stanovené rozhodcem, má se za to, že žalovaný nárok uznává , o tom musí být žalovaný vždy poučen Rozhodce ad hoc postupuje přiměřeně dle ust. § 114b o.s.ř. s tím, že může využít ust. § 15 odst. 2 Jednacího řádu.

(6) Rozhodce ad hoc je oprávněn na včasnou, tj. alespoň 3 dny přede dnem, na který má být ústní jednání nařízeno, učiněnou a řádně odůvodněnou žádost účastníka nařídit ve věci ústní jednání, avšak pouze za splnění podmínek uvedených v § 6 odst. 1 tohoto Jednacího řádu. Rozhodce ad hoc je dále oprávněn k včasné a řádně odůvodněné žádosti účastníka řízení nařízené ústní jednání odročit, jestliže je nejpozději se žádostí prokázáno zaplacení poplatku za odročení podle Poplatkového řádu.

§ 9 Poměr k soudu

(1) Jakmile soud k námitce žalovaného uplatněné nejpozději při prvním jeho úkonu ve věci samé zjistí, že věc má být podle smlouvy účastníků projednána v řízení před rozhodci ad hoc, nemůže věc dále projednávat a řízení zastaví.

(2) Bylo-li řízení před soudem podle odstavce 1 zastaveno a v téže věci byl podán návrh na zahájení řízení před rozhodci ad hoc, zůstávají právní účinky původního návrhu zachovány, bude-li návrh na zahájení řízení před rozhodci ad hoc podán do 30 dnů od doručení usnesení soudu o zastavení řízení.

(3) Bylo-li řízení před rozhodci ad hoc zahájeno dříve, než došlo k řízení soudnímu, přeruší soud řízení o neexistenci, neplatnosti nebo zániku smlouvy až do doby, než bude v rozhodčím řízení rozhodnuto o pravomoci nebo ve věci samé.

(4) Zahájení rozhodčího řízení brání tomu, aby o téže věci probíhalo soudní řízení (srov. § 83 odst. 1 o.s.ř.). Zahájení řízení u soudu však nebrání tomu, aby o téže věci bylo zahájeno řízení před rozhodci ad hoc zapsanými v seznamu rozhodců ad hoc Rozhodčího soudu, ač bylo zahájeno později než řízení před soudem.

§ 10 Předběžná opatření

(1) Ukáže-li se v průběhu rozhodčího řízení nebo i před jeho zahájením, že by mohl být ohrožen výkon rozhodčího nálezu, může kterýkoliv z účastníků požádat příslušný obecný soud o nařízení předběžného opatření. O podání takového návrhu je účastník řízení povinen bez zbytečného odkladu písemně vyrozumět rozhodce ad hoc osobně nebo prostřednictvím Rozhodčího soudu a přiložit kopii tohoto návrhu včetně kopie podacího razítka nebo dokladu o doručení návrhu na vydání předběžného opatření nebo zajištění důkazu soudu.

(2) Účastník řízení je povinen bez zbytečného odkladu písemně vyrozumět rozhodce ad hoc osobně nebo prostřednictvím Rozhodčího soudu o rozhodnutí soudu o návrhu podle odst. 1 a přiložit úředně ověřenou kopii tohoto rozhodnutí.

(3) Při nesplnění povinností podle předchozích odstavců může být účastníkovi řízení udělena pořádková pokuta až do výše stanovené podle občanského soudního řádu. Obdobně lze postupovat v případě nesplnění dalších povinností stanovených zákonem, tímto Jednacím řádem nebo jinými předpisy.

§ 11 Ústní jednání

(1) Ústní jednání se zpravidla koná v Praze v místě určeném rozhodcem ad hoc. O konání mimo Prahu rozhoduje rozhodce ad hoc na návrh jedné ze stran za splnění podmínek podle tohoto Jednacího řádu (srov. § 6 odst. 1), nebo o něm rozhodne předseda Rozhodčího soudu, který vezme při svém rozhodování v úvahu zejména znění rozhodčí smlouvy či doložky.

(2) Předvolání k ústnímu jednání musí být stranám doručeno nejpozději 7 dní před jednáním. Nedodržení této lhůty brání jednání ve věci jen tehdy, jestliže účastník řízení navrhne odročení jednání ve lhůtě podle § 8 odst. 6 tohoto Jednacího řádu.

(3) Ústní jednání je neveřejné. Se souhlasem rozhodce ad hoc však mohou být jednání přítomny osoby, které nejsou účastníky řízení.

(4) Jestliže se bez řádné omluvy doručené rozhodci ad hoc osobně nebo prostřednictvím Rozhodčího soudu alespoň 2 dny přede dnem k ústnímu jednání nedostaví strana, která byla o konání ústního jednání řádně vyrozuměna, nebrání její nepřítomnost projednání sporu. Rozhodce ad hoc je v takovém případě oprávněn rozhodnout rovněž rozhodčím nálezem pro zmeškání. Každá ze stran může prohlásit, že souhlasí s tím, aby se ústní jednání konalo v její nepřítomnosti. Za souhlasné prohlášení se též považuje, nesdělí-li strana na výzvu rozhodce, že na ústním projednání věci trvá. O tom musí být strana sporu řádně poučena.

(5) O ústním jednání je pořizován protokol. Stranám se na jejich žádost vydá nebo zašle kopie protokolu.

§ 12 Vedlejší a hlavní účastenství

(1) Kromě stran se může řízení účastnit jako vedlejší účastník ten, kdo má právní zájem na jeho výsledku. O připuštění vedlejšího účastníka rozhoduje rozhodce ad hoc. Jiné osoby nemohou být účastníky řízení.

(2) Pro hlavní a vedlejší účastenství jinak platí ustanovení občanského soudního řádu.

§ 13 Porušení Jednacího řádu

(1) Nedodržení procesních pravidel ze strany rozhodce ad hoc, senátu nebo předsedy Senátu podle tohoto Jednacího řádu, pokud je některý z účastníků řízení oznámí předsedovi Rozhodčího soudu bez zbytečného odkladu, kdy k němu došlo, může být předsedou Rozhodčího soudu sankcionováno snížením odměny rozhodce ad hoc za provedení rozhodčího řízení.

(2) V případě nedodržení procesních pravidel ze strany účastníka řízení lze postupovat podle ustanovení § 9 odst. 3 tohoto Jednacího řádu.

§ 14 Vyloučení rozhodce, znalce a tlumočníka

(1) Každý z účastníků řízení je oprávněn uplatnit námitku podjatosti rozhodce ad hoc, znalce a tlumočníka. Námitku podjatosti může strana vznést nejpozději při prvním úkonu v řízení.

(2) Rozhodce ad hoc, znalec a tlumočník jsou povinni bez zbytečného odkladu oznámit účastníkům řízení a předsedovi Rozhodčího soudu všechny okolnosti způsobilé je činit podjatými.

(3) O vyloučení rozhodce ad hoc z důvodu podjatosti podle odstavce 1 rozhoduje rozhodce ad hoc nebo na jeho návrh předseda Rozhodčího soudu, který v případě vyhovění námitce podjatosti ve lhůtě 15 dnů ode dne žádosti arbitrážního žadatele nebo oprávněné strany určí na základě žádosti nového rozhodce ad hoc.

§ 15 Použití občanského soudního řádu

(1) Rozhodce ad hoc postupuje v řízení přiměřeně podle procesních předpisů právního řádu České republiky, zejména podle příslušných ustanovení zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále i předtím jen „o.s.ř.“), a to za předpokladu, že zákon, tento Jednací řád, Poplatkový řád rozhodců sdružených u Rozhodčího soudu, popř. jiné předpisy rozhodců sdružených u Rozhodčího soudu neobsahují právní úpravu odchylnou nebo pokud si strany nesjednaly v rozhodčí smlouvě či doložce rozhodování podle zásad spravedlnosti, které může použití platné právní úpravy zcela nebo částečně vyloučit.

(2) Rozhodce ad hoc je oprávněn použít všech procesních prostředků a institutů k co největší koncentraci a hospodárnosti řízení, zejména rozkazního řízení. Procesní lhůty podle občanského soudního řádu je rozhodce ad hoc oprávněn zkracovat na účelnou, nezbytně nutnou dobu trvání.

(3) Pokud zákon, tento Jednací řád nebo jiný zvláštní právní předpis neupravují určitý procesní institut či procesní ustanovení, lze v rozhodčím řízení přiměřeně použít procesní institut či procesní ustanovení podle občanského soudního řádu (§ 30 z.r.ř.).

(4) Pokud má rozhodce rozhodovat podle hmotného práva určitého státu a při své rozhodovací činnosti zjistí, že platná právní úprava uvedenou věc neupravuje (mezera v právu), rozhodne podle normy, kterou by na daný případ nebo obdobný okruh případů sám v daném případě stanovil, pokud by byl v postavení zákonodárce.

§ 15a

(1) Nevyloučily-li strany sporu použití hmotného práva na daný spor, je rozhodce ad hoc při rozhodování vázán zákonem a mezinárodní smlouvou, která je součástí právního řádu; rozhodce ad hoc je oprávněn posoudit soulad jiného právního předpisu se zákonem nebo s takovou mezinárodní smlouvou.

(2) Dojde-li rozhodce ad hoc k závěru, že zákon, jehož má být při řešení věci použito, je v rozporu s ústavním pořádkem, předloží věc Ústavnímu soudu České republiky, a to prostřednictvím dožádání soudu ve smyslu ust. § 20 odst. 2 z.r.ř.

(3) Rozhodci ad hoc jsou povinni aplikovat komunitární právo a chránit práva, která komunitární právo přiznává účastníkům řízení; ustanovení vnitrostátních právních předpisů, která jsou s komunitárním právem v rozporu, se nepoužijí.

(4) Vyvstane-li v průběhu rozhodčího řízení potřeba vyřešení předběžné (prejudiciální) otázky ve smyslu čl. 177 nebo čl. 234 Smlouvy ES nebo jiného obdobného ustanovení Smlouvy o ES, je rozhodce ad hoc povinen obrátit se bez zbytečného odkladu na Evropský soudní dvůr, a to prostřednictvím dožádání soudu ve smyslu ust. § 20 odst. 2 z.r.ř.

§ 16 Doručování

(1) Výzva k podání vyjádření či první předvolání k řízení nebo ústnímu jednání a všechna rozhodnutí ve věci samé se účastníkům popř. jejich právním zástupcům doručují do vlastních rukou. Ostatní zásilky jsou doručovány běžnou poštou. Kterákoli zásilka může být doručena rovněž osobně proti potvrzení. Na doručování se použijí ustanovení občanského soudního řádu, nestanoví-li tento Jednací řád jinak nebo nestanoví-li i jiné způsoby doručování.

(2) Rozhodce ad hoc je v souladu se zásadou rychlosti a hospodárnosti rozhodčího řízení oprávněn doručit písemnost účastníkovi řízení nejprve elektronicky či faxem či jiným obdobným způsobem (dále jen „prostředky sdělovací techniky“) a posléze doručit písemnost prostřednictvím držitele poštovní licence nebo kurýrní službou (dále jen „pošta“). Je-li zásilka doručena účastníkovi řízení poštou do 3 dní poté, co mu byla doručena prostředky sdělovací techniky, platí za doručenou dnem doručení prostředkem sdělovací techniky a den následující po tomto datu počíná běh procesních lhůt (např. k podání vyjádření či učinění jiného úkonu v řízení).

(3) V případě doručování prostředky sdělovací techniky se za doručenou zásilku považuje odeslání této zásilky na emailovou adresu nebo faxové číslo účastníka řízení.

(4) Doručováno je na adresu uvedenou v rozhodčí smlouvě nebo ve smlouvě, jejíž součástí je rozhodčí doložka, pokud účastník sám nesdělí rozhodci ad hoc osobně nebo prostřednictvím Rozhodčího soudu adresu jinou, popř. pokud rozhodci nebo Rozhodčímu soudu není jinak známa adresa účastníka řízení. U osob zapsaných ve veřejně přístupných seznamech, rejstřících či jiných databázích je možno doručovat i na adresy tam uvedené. Doručit účastníku řízení lze kdekoliv a kdykoliv. Pokud strany dobrovolně doručují rozhodci ad hoc prostřednictvím Rozhodčího soudu, doručují do sídla Rozhodčího soudu uvedeného na jeho webových stránkách.

(5) Za doručenou zásilku podle předchozího odstavce, a to i zásilku, která má být doručena do vlastních rukou, je považováno i odmítnutí převzetí písemnosti adresátem (za den doručení je považován den odepření převzetí), její nevyzvednutí po uložení na poště ve lhůtě 10 dní od oznámení o uložení (za den doručení je považován 10. den po oznámení o uložení) nebo nemožnost jejího doručení z důvodu, že se adresát na uvedené adrese nezdržuje nebo je neznámý (za den doručení je považován den odeslání zásilky zpět odesílateli).

(6) Není-li pobyt účastníka řízení znám, doručuje se mu veřejnou vyhláškou a rozhodce ad hoc mu může ustanovit opatrovníka. Usnesení o ustanovení opatrovníka se doručuje ostatním účastníkům řízení a oznámení o tomto usnesení se vyvěšuje na webových stránkách v sekci „úřední deska“. Opatrovníkovi náleží paušální náhrada hotových výdajů dle Poplatkového řádu.

(7) Pokud účastníci v souvislosti s rozhodčí doložkou nebo s rozhodčí smlouvou uvedou adresu některého z prostředků sdělovací techniky, je možné vůči nim činit v řízení úkony a ukládat jim povinnosti také prostřednictvím prostředků sdělovací techniky bez dalšího.

§ 17 Rozhodnutí

(1) Ve věci samé rozhoduje rozhodce ad hoc nebo Senát vždy písemným rozhodčím nálezem (dále také „nález“). Pokud je rozhodováno v rozkazním řízení, nese rozhodnutí označení „rozhodčí nález - směnečný platební rozkaz" nebo „rozhodčí nález - platební rozkaz".

(2) Rozhodčí nález musí být podepsán rozhodci ad hoc nebo rozhodcem ad hoc, který ve věci rozhodoval, a opatřen kulatým razítkem rozhodce ad hoc s uvedením Rozhodčího soudu jako sdružení, u něhož je rozhodce ad hoc zapsán na seznamu rozhodců ad hoc, a po nabytí právní moci i doložkou o nabytí právní moci a pro účely exekučního řízení též doložkou o vykonatelnosti rozhodčího nálezu.

(3) V jiných případech než ve věci samé je rozhodováno usnesením. Usnesení není nutné doručovat účastníkům do vlastních rukou. Usnesení může být podepsáno rozhodcem ad hoc nebo předsedou Senátu a opatřeno razítkem, může však být podepsáno obdobně jako při soudním řízení jinou vhodnou osobou.

(4) Rozhodčí řízení je zásadně jednoinstanční, nestanoví-li rozhodčí doložka jinak. V takovém případě se na odvolání použití ustanovení o rozhodčím řízení obdobně, spor však projednává a rozhoduje o něm jiný rozhodce ad hoc, senát nebo rozhodci ad hoc

(5) Jestliže se ve výroku nálezu ukládá povinnost k nějakému plnění, určí rozhodce ad hoc zároveň lhůtu pro toto plnění.

(6) Za bagatelní spor se považuje spor, jehož v penězích vyjádřená hodnota (předmět sporu) je nižší nebo roven částce 500.000,-Kč. V případě bagatelního sporu se rozhoduje na základě písemných vyjádření účastníků bez nařízení ústního jednání; v bagatelních sporech se rozhodčí nález nebo usnesení ve věci vydává bez odůvodnění.

(7) Rozhodčí nález je konečný a závazný a dnem doručení nabývá účinku pravomocného soudního rozhodnutí. Strany jsou povinny splnit všechny povinnosti uložené v rozhodčím nálezu ve lhůtách v něm uvedených. Nestane-li se tak, je nález vykonatelný.

(8) Je-li dostatečně objasněna pouze část projednávaného předmětu sporu, je rozhodčí senát nebo rozhodce ad hoc oprávněn vydat usnesení, že projednávání této části předmětu sporu je skončeno a rozhodnout částečným nálezem s tím, že v ostatních částech bude pokračováno v řízení a rozhodnuto.

(9) Je-li sporným nárok jak co do důvodu, tak co do výše, může rozhodce ad hoc projednat a rozhodnout o nároku nejprve co do důvodu, a to mezitímním nálezem a teprve poté, je-li to třeba, pokračovat v řízení o výši nároku a o tom rozhodnout.

(10) Ustanovení o nálezu platí přiměřeně i pro částečný a mezitímní nález.

(11) Rozhodce nebo z jeho pověření předseda Rozhodčího soudu má právo pozdržet písemné vyhotovení rozhodčího nálezu do uhrazení poplatku za odročení nařízeného ústního jednání a zvláštních nákladů vzniklých během řízení.

§ 18 Doplnění a oprava rozhodčího nálezu

(1) Na návrh účastníka bezplatně podaný do 15 dnů od doručení rozhodčího nálezu účastníku je rozhodce ad hoc oprávněn vydat doplňující rozhodčí nález, jestliže se ukáže, že rozhodčím nálezem nebylo rozhodnuto o všech žalobou uplatněných nárocích stran. Na doplňující rozhodčí nález se přiměřeně použijí ustanovení Jednacího řádu o rozhodčím nálezu.

(2) Chyby v psaní nebo počtech a jiné zřejmé nesprávnosti, které se vyskytnou v rozhodčím nálezu, opraví rozhodce ad hoc kdykoliv na žádost kteréhokoliv účastníka nebo i z vlastního podnětu a opravené vyhotovení rozhodčího nálezu zašle neprodleně účastníkům řízení.

§ 19 Smírčí a konciliační nález

(1) Souhlasí-li strany s uzavřením smíru, vydá rozhodce ad hoc smírčí nález. Smírčí nález je smírem vydaným ve formě rozhodčího nálezu. Pro smírčí nález se přiměřeně použije ustanovení občanského soudního řádu o soudním smíru.

(2) Uzavřeli-li účastníci řízení strany konciliační nebo jinou obdobnou doložku a probíhá-li konciliační či mediační nebo jiné obdobné řízení, která jsou zvláštními druhy smírčího řízení, platí pro konciliační řízení a konciliační nález ustanovení tohoto Jednacího řádu obdobně.

§ 20 Náklady řízení

(1) Rozhodce ad hoc či rozhodčí senát jsou oprávněni uložit účastníkovi, který ve sporu neměl úspěch, úplnou nebo částečnou náhradu nákladů vynaložených protistranou.

(2) Náklady rozhodčího řízení sestávají z rozhodčího poplatku, poplatku za odročení nařízeného ústního jednání, náhrady opatrovníkovi a zvláštních nákladů, které jsou upraveny Poplatkovým řádem rozhodců sdružených u Rozhodčího soudu a vydaným Rozhodčím soudem a nákladů právního zastoupení.obecným zmocněncem nebo advokátem, na které se vztahuje ustanovení vyhlášky č. 484/2000 Sb. přiměřeně.

(3) Účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přiznají rozhodce ad hoc nebo rozhodčí senát náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl.

(4) Měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, rozhodce ad hoc nebo rozhodčí senát náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů nárok.

(5) I když měl účastník ve věci úspěch jen částečný, mohou mu rozhodce ad hoc nebo rozhodčí senát přiznat plnou náhradu nákladů řízení, měl-li neúspěch v poměrně nepatrné části nebo záviselo-li rozhodnutí o výši plnění na znaleckém posudku nebo na úvaze rozhodce ad hoc nebo rozhodčího senátu.

§ 21 Přechodná a závěrečná ustanovení

(1) Tento Jednací řád se použije pro všechna řízení zahájená po jeho účinnosti.

(2) Tento Jednací řád platí přiměřeně i pro úkony předsedy Rozhodčího soudu, pokud z Jednacího řádu nebo ze zákona nevyplývá něco jiného.

(3) Tento Jednací řád byl schválen Sněmem Rozhodčího soudu a je normou všeobecné závaznosti, jejímiž ustanoveními jsou povinni se řídit všichni rozhodci ad hoc zapsaní v seznamu rozhodců ad hoc Rozhodčího soudu České republiky, obdobně jako rozhodčí čekatelé a asistenti rozhodců ad hoc zapsaní v seznamu rozhodčích čekatelů a asistentů rozhodců ad hoc Rozhodčího soudu České republiky, a všichni účastníci rozhodčího řízení vedeným rozhodcem ad hoc zapsaným v seznamu rozhodců ad hoc Rozhodčího soudu.

(4) Tento Jednací řád má povahu samostatné dohody mezi osobami uvedenými v předchozím odstavci.

(5) Tento Jednací řád nabývá účinnosti dne 15.10.2005.